Řím 7 - Povstání a zrada

Píše se rok 162 našeho letopočtu. Marcus Aurelius zdědil říši na jejím vrcholu. Už sto let vládnou mír a prosperita, hranice impéria se táhnou od Irského moře k poušti v Sýrii. Ale čím víc Římské impérium roste, tím lákavějším terčem se stává. Na dvou frontách – na východě a na severu, vypukla válka. Stejně tak i mor si vybral na obyvatelstvu svou krutou daň. Marcus Aurelius by raději zůstal v Římě a psal o filozofii, ale povinnost mu velí říši chránit. Války, které vede s Germány, jsou dlouhotrvající a krvavý problém do kterého zabředl, a který, zdá se, nikdy neskončí. Ale smrtí Marka Aurelia vzal rovněž za své jeho sen o dobytí Germánie. Císařův syn Commodus nepokračuje v otcových šlépějích, protože dává přednost životu v přepychu v hlavním městě říše před nebezpečným životem vojáka.